cena jenom 600 czk
Painkiller: Overdose – další řežba z pekla

České vývojářské studio Mindware Studios s Karlem Papíkem v čele (pamětníci ho znají třeba jako bývalého šéfredaktora časopisu Score) se hráčům vrylo do paměti hlavně povedenou špionážní akcí Cold War.
Od té doby to vypadalo, že je ticho po pěšině, ale pozorní čtenáři
jistě zaznamenali několik zmínek o titulu s názvem Painkiller:
Overdose. Pokud vám ještě nedocvaklo, jedná se o druhý datadisk k akční
pecce Painkiller
z roku 2004. Ano, jsou to už tři roky od vydání původní hry, brblejte
si jak chcete, ale Painkiller byl super a my další příval pekelných
potvor jedině vítáme. Co je tedy nového?
"V elektrárně narazíte na nejrůznější mutanty, na farmě po vás půjdou rozřezané krávy, řezníci s cirkulárkami místo hlav a šílené kurníky po vás budou pálit sebevražedné slepice."
Za prvé samozřejmě příběh. Když Daniel Garner, hlavní
hrdina původní hry, porazil na dně pekla samotného Lucifera, nastal
chaos a z věčných muk ohnivého vězení se dostal
Belial, napůl démon, napůl anděl. Tento vyvrhel, se kterým nechtěla ani
jedna strana nic mít, se však pořádně nakrknul a hodlá si všechno
vyřídit pěkně ručně. Samozřejmě s bouchačkou v pařátech.
Pokud jste hráli původního Painkillera, případně první strand-alone datadisk s podtitulem Battle Out of Hell, budete okamžitě jako na koni, vy ostatní čtěte dále. V tuto chvíli vypusťte z hlavy střílečky typu Call of Duty, Medal of Honor nebo třeba Halo, Painkiller jde na věc trochu z jiného úhlu. Příběh je sice hezká věc, ale můžete na něj klidně hodit bob zvaný hnědý a nic se nestane.
VIDEO
Ve hře jde totiž pouze a jedině o stoprocentní akci, stovky
nejrůznějších mrtvol, mraky vystřílených nábojů a postup dále. Celá hra
probíhá tak, že naběhnete do různě velikého uzavřeného prostoru, dveře
se za vámi zavřou a následně na vás naběhne cca pár desítek potvor. Po
jejich likvidaci se otevře cesta dále, doplní s vám zdraví a naběhnete
do další části
levelu, kde se situace opakuje. Může se to zdát jako přitroublý princip
hodný pouze méně inteligentních jedinců, ale opak je pravdou. Vždyť
pamatujete na Serious Sama? Princip vpravdě stejný a jaká to byla zábava!
Vše nové je základ všeho
Přestože je Overdose „jen“ datadiskem, nenajdete v něm z původní hry
prakticky nic. Veškeré zbraně, levely i nepřátelé byly vyměněny za nové
a občas se vám až protočí panenky nad těmi designérskými výtvory, co se
na vás rozeběhnou, ale popořadě. Nových úrovní je celkem šestnáct a
jsou rozděleny do tří epizod, z nichž každá je zakončena bitvou s
finálním bosem. Stejně jako v původní předloze, levely na sebe nijak
nenavazují a tematicky vždy zobrazují jedno prostředí. Podíváte se do
starověkého Řecka, Japonska i Egypta, do vesmíru, na hřbitovy, projdete
se také jadernou elektrárnou, na farmě nebo uprostřed války. Všechny
levely jsou nad míru
originální a přestože jejich design není nic světoborného (přeci jenom
při výše zmíněném principu se moc komplexní levely dělat asi nedají),
není to vůbec na škodu a při hledání tajných míst se občas zapotí i
zdatnější jedinci.
Další velkou novinkou jsou nepřátelé a že jich je! V každém
levelu najdete jinou sestavu a dohromady dají nějakých čtyřicet nových
druhů. Najdete tu rytíře, kostlivce, mágy, zombíky, obří škorpióny a
tak všelijak podobně. V ulicích velkoměsta po vás budou pálit gangsteři
a obrnění policisté (kteří se také napadají navzájem), v elektrárně
narazíte na nejrůznější mutanty, na farmě po vás půjdou rozřezané
krávy, řezníci s cirkulárkami místo hlav a šílené kurníky po vás budou
pálit sebevražedné slepice (ty nás vážně dostaly do kolen) a takto
bychom mohli pokračovat ještě pěkně dlouho. Musíme uznat,
že vývojáři občas svoji fantazii nepustili jen špacír, ale rovnou na
pořádný flám v lihovaru, protože nad některými bizardními stvořeními
zůstával rozum stát i nám, kovaným pařanům a to už je co říct :-).
Nový je i arzenál a to samozřejmě kompletně, z předchozích
dílů tu nenajdete nic, ale je pravda, že některé zbraně mají pouze jiný
design, ale je jejich funkce víceméně stejná. Každá zbraň má opět dva
zcela odlišné módy, hodící se do různých situací a jejich vyváženost je
na dobré úrovni. Najdete tu tedy např. raketomet se samopalem v jednom,
kuši nahrazující oblíbený kolíkomet s vrhačem několika granátů v
alternativním módu, dále samozřejmě brokovnici, kterou využijete téměř
za každé situace, hlavu démona s přesným energetickým paprskem, dýku se
samonaváděcími střelami, dálkově ovládané
granáty (vzpomínáte na srandu s Pipe bombami v Duke Nukem 3D?) nebo
pistoli střílející či rozprašující radioaktivní hnus.
Staronový engine
Protože Overdose běží na několik let starém enginu, nemůžete v něm pochopitelně hledat konkurenta Crysis.
Letitost je zde prostě už znát, ale to neznamená, že by to byl
kdovíjaký zápor. Moderní kabátek je něco, co hra tohoto typu vůbec
nepotřebuje a přestože zde chybí prakticky snad všechny moderní
grafická udělátka, ani si toho během
frenetické akce nevšimnete. Navíc modely nepřátel jsou zpracovány
výborně a vzhledem k tomu, že je okolo sebe budete mít prakticky pořád,
dá se říci, že je neustále na co koukat. Povedená je zvuková stránka a
v té musím pochválit hlavně namluvení hlavního hrdiny. Ne že byste se
dočkali sáhodlouhých dialogů, ale Belial celkem hojně komentuje
kdejakou situaci a řve na nepřátele. Hlášky jako „Kiss my shiny
half-demon butt!“ při rozstřelení zmetka nebo „Taste like chicken.“ při
sbírání duší padlých nepřátel jsou zde na denním pořádku a občas ty
jeho hlody fakt sednou.
Hra
má ale také několik záporů a ty nelze přehlédnout ani s šátkem přes
oči. Za prvé se hra z nepochopitelných důvodů děsně dlouho načítá. I na
high-endové sestavě trvalo načtení levelu nebo nahrání uložené pozice i
několik desítek sekund a to je, řekli bychom, až běda. Dále nám moc
nesedlo několik úvodních levelů, ale jakmile se hra rozjela, už v
zábavě nepolevila. Poslední velký zápor bychom asi viděli v místy dost
nevyvážené obtížnosti. Chvílemi je totiž až přehnaně těžká, přestože
celý zbytek levelu byl naprosto bez problémů. V kombinaci s výše
zmíněným dlouhým načítáním se několikáté opakování jedné lokace stává
noční můrou.
Painkiller:
Overdose je povedeným datadiskem, který nepřináší pouze nové úrovně,
ale naprosto novou sestavu nepřátel, kompletně inovovaný arzenál a nový
příběh k tomu. To vše zabalené do šestnácti kvalitních levelů s
povedeným designem. Nebýt skutečně dlouhého loadingu, nevyvážené
obtížnosti a slabšího začátku, šlo by hodnocení výše. I takhle se ale
jedná o kvalitní kousek, který by fanouškům původní hry rozhodně neměl
chybět ve sbírce.