Harry Potter a Fénixův řád
Páté dobrodružství studentů na škole v Bradavicích už se chystá na filmová plátna a nepsaným pravidlem je, že s sebou přinese spoustu suvenýrů včetně videoher. Ty obvykle nebyly z nehorších, ale že by udělaly díru do světa, tak to ne. Často šlo o lehký nadprůměr nebo prostý průměr. Jenže teď se zdá, že se situace mění, Harry Potter a Fénixův řád vypadá a hlavně se hraje mnohem lépe než většina jeho předchůdců. Tak pokud patříte k vyznavačům mávání magickou hůlkou a nebojíte se, že si u toho vypíchnete oko, tak pojďte do toho.
Hra začíná přibližně tam, kde skončil čtvrtý film. Znovu povstal „ten jehož jméno se nesmí vyslovit“ (my ho klidně řekneme i napíšeme, je to Voldemort), ovšem nikdo kromě Harryho, jeho pár přátel a profesora Brumbála tomu nehodlá věřit. Ministr kouzel se dokonce natolik obává, že jde o komplot, který má z křesla sesadit jeho samotného, že do školy v Bradavicích vysílá profesorku Umbridgeovou, aby situaci monitorovala. Zatímco ministerstvo kouzel vehementně popírá návrat lorda Voldemorta, Umbridgeová, jakožto nová učitelka obrany proti černé magii, znemožňuje studentům využívat obraná kouzla v praxi. Hermiona nakonec navrhne, aby Harry, jakožto ten, který Voldemortově moci odolal, vedl neschválený kroužek obrany proti temné magii, který si říká Brumbálova armáda. A to ani netuší, že se jim jejich znalosti brzy budou hodit.
Zřídka kdy narazíte na prostor, kde by se někdo nepromenádoval nebo alespoň neprolétal duch.
Zapomeňte na lineární adventury, na které jste byli zvyklí. Harry Potter a Fénixův řád je hra ve velkém stylu. První „loading“ sice trvá nezvykle dlouho, ale za trpělivost budete odměněni tím, že už se žádného dalšího nedočkáte. Nebudete muset čekat, až se nahrají data během přechodu z lokace do lokace a už vůbec ne, když půjdete z místnosti do místnosti. A to je bez přehánění prostě paráda. Navíc máte volnost pohybu po velké části Bradavic, takže se můžete prohánět po své oblíbené škole čar a kouzel, jak je vám libo, občas prohodit pár slov se spolužáky nebo hrát magickou verzi pexesa či jinou minihru. To musí být pro skalní fanoušky Harryho Pottera zpráva, která u nich prostě musí vyvolat mdloby. Ale než upadnete do kómatu, tak pozor. Některé místnosti jsou uzavřeny a otevírají se postupně, během toho, jak plníte primární úkoly.Není výjimkou, že jich máte zadáno několik. Můžete si zvolit, v jakém pořadí je budete plnit. Na mapě si zvolíte, kam chcete vyrazit, a před Harrym se začnou objevovat stopy, které mu ukazují, který směr je správný. Cíle úkolů jsou různé. Často musíte někoho najít, ale to není vše, ona zmíněná osoba vás obvykle o něco požádá. A to „něco“ se neobejde bez toho, aniž byste používali kouzla. K jejich provádění využijete hlavně pravý analog. Ten ve hře není zbytečně přecitlivělý a většinou vyvolá přesně to kouzlo, která žádáte, i když v některých případech musíte šermovat analogem, až budete mít strach, jestli neupadne. Pro některá kouzla jsou pohyby stejné, ale magie je rozdělena na nebojovou a bojovou, hra automaticky vybere, která bude v danou chvíli vhodnější. Je trošku škoda, že útočná magie se ke slovu moc často nedostane. Harry Potter a Fénixův řád není zrovna titul, který by přetékal akcí. Většinu času spíše trávíte prozkoumáváním okolí nebo řešením různých hádanek, které jsou vystavěny na tom, že použijete správné kouzlo na správném místě. Pokud ne, pak se objeví fialový mráček, který jasně naznačí, že byste se svými znalostmi magie neporazili ani Saxanu.
Potěšující ale není, že hře chybí spád.
S pomocí čar budete spravovat objekty, přesouvat je, nechávat je levitovat apod. Můžete experimentovat, ale cesta ke správnému řešení je jen jedna. Kouzelná hůlka sice usnadní práci, ale nepůjde jen o to, že budete stát na místě a nic nedělat, Harry bude šplhat, překonávat římsy a provádět další kousky, na které nadpřirozené schopnosti nestačí.Vždy (nebo téměř vždy) vás budou doprovázet Hermiona a Ron. Ty sice ovládat nebudete, ale oni se budou automaticky zapojovat do dění. Nebudou jen nečině přihlížet, budou čarovat, aby vám pomohli. A musí se nechat, že jsou docela užitečnými společníky a rozhodně se neflákají. Opravdu vám usnadní práci a navíc máte pocit, že nejste sami. Po Bradavicích se samozřejmě prohání mnohem více lidí a zřídka kdy narazíte na prostor, kde by se někdo nepromenádoval nebo alespoň neprolétal duch. Je celkem sympatické procházet se po živých chodbách, kde vidíte a slyšíte studenty, kteří si povídají nebo si to jen tak štrádují.
Potěšující ale není, že hře chybí spád. Akce je tu málo, to už jsme si ujasnili a jako zápor to brát nemusíte, kouzlení bez toho, aniž byste s někým třískali o zeď, je stejně zábavné. Ovšem je trošku zdlouhavé cestovat neustále z místa na místo, protože to se po vás bude chtít. I když jsme si řekli, že na „loading“ se tu nehraje, tak Harry chodí nesmírně pomalu (rozumějte: táhne se jako lemra) a do běhu se mu zrovna nechce. Bradavice sice mají úchvatnou architekturu a příjemnou atmosféru, ale když se po chodbách táhnete dlouhé minuty, tak ani to nestačí. Neustále jsme měli tendenci tlačit na analog, jestli se Harry nezačne pohybovat rychleji, ale bez úspěchu. Lenoch jeden kouzelnická.
|
Mimochodem, docela často narazíte na rozbitý předmět nebo poházené obrazy a podobně. Zastavte se a zkuste použít nějaké kouzlo, pokud to uděláte správně, objeví se několik orbů. Jestliže jich seberete dost, zlepší se vaše schopnosti (nemůžete ale sami určit, které konkrétně). Objekty, na které je možné magii
|
Ale přestože máme několik výhrad, nemůžeme jinak, než prohlásit, že Harry Potter a Fénixův řád je velmi povedeným titulem s mladým čarodějem. Jde spíše o nenásilnou adventuru, ale absence většího množství akce na zábavnosti neubírá. Zajímavě zvolené ovládání pro vyvolávání kouzel, šance prozkoumat velkou část Bradavic i slušné (byť ne bezchybné) technické zpracování dělají z Harryho Pottera a Fénixova řádu hru vhodnou nejen pro fanoušky knih Rowlingové, ale i těch, kteří vyznávají kvalitní adventury.