Vítejte ve zkorumpovaném světě násilí, vražd, loupeže, špíny a drog, kterému navrch velí tajemná virová epidemie neznámého původu a kde jedinou možnou spásou se stává trojice vyvolených. Vítejte v Ráji!
Paradise City není vytoužené rajské město, poskytující únik před zlem a válkami. Není to dokonalé místo, kde i nenávist se v lásku mění. Paradise City je město pěchované násilím, vraždami, nečistými boji o nadvládu, korupcí, špínou a prostitucí - díra, v níž i pro ďábla je trestem pobývat. Za všechno nedobro, jež v nedaleké budoucnosti tomuto fiktivnímu americkému městu kraluje, může záhadný virus, který svou oběť promění v nelidskou stvůru, vraždící na potkání. O celou situaci se začala zajímat Agentura a aby se věci přišlo na kloub, bude nutno povolat nejpovolanější. Dotyčnými vyvolenými se stanou zločinu znalí anti-hrdinové, jimž kriminál rozhodně není ničím cizím. Prvním z party tří vyslaných živlů je vysloužilý zloděj a mistr střelných zbraní Nicholas Porter. Další dítě ulice, tvrdá pěst a drsná povaha Angel Vargas, která se díky životu na ulici naučila postarat sama o sebe, a to jak pěstmi, tak i čímkoli dalším, co jí přijde pod ruku a dá se s tím umlátit nepřítel. Posledním do trojky „dobrovolníků“ byl určen policejní detektiv z přistěhovalé rodiny Boris Chekov, který však zločin nejen trestá, ale také zkorumpovaně koná.
Obrázky ze hry
Bratrovi jako by z oka vypadl
Tvůrčí tým Sirius Games se po nepříliš velkém úspěchu s jejich prvotinou Gangland rozhodl vytvořit hru maximálně podobnou. A proto se také v Escape from Paradise City budete potloukat živoucím městem mezi gangstery, pobíjet, zabíjet a jinak trápit nepřátele, nabírat zkušenosti a učit se nové dovednosti. Dokonce i žánrově jsou si oba tituly více než podobné; zde se - stejně jako v Ganglandu - opět setkáme s nejrůznějšími RPG tabulkami, questy a neustálým vylepšováním hrdiny, ovšem ani strategický prvek nebyl opomenut. Ten však bohužel většinou spočívá pouze v handrkování se s bossy o nadvládu nad jednotlivými částmi města a v získávání respektu. Samotné zabírání území probíhá zhruba tak, že se hlavní hrdina, ať už sám nebo s pomocnou rukou podmaněných gangsterů, vydá do kýžené čtvrti, kde rozpoutá válku, kterou pro úspěšné ovládnutí bloku zakončí vydíráním místního bosse. Spolu se získaným územím si pak můžete vycvičit gangstery, aby chránili danou čtvrť, a máte možnost navštěvovat tamní podniky, obchody a instituce. Kupříkladu bar vám umožňuje naverbovat si k sobě svou vlastní gorilu, jež vás bude všude doprovázet a notně vám pomáhat v bojích. Jinde zase narazíte na obchod se zbraněmi nebo hotel, který vám konstantně zvyšuje finanční částku na kontě.
RPG vs. strategie
Obtížnost hry je velice proměnlivá v závislosti na tom, kterého ze tří hrdinů vám pro danou misi hra určí. Pakliže hrajete za Angel nebo za Portera, s trochou nadsázky by se dalo říci, že máte předem vyhráno. S Angeliným uměním boje a ostrostřelbou Nicka Portera budou nepřátelé padat jeden za druhým. O poznání složitější však budou mise, v nichž budete ovládat Borise. Ten je totiž v samotném boji mnohonásobně slabší než zmiňovaní dva, a tak bude nutné spolehnout se na ostatní vámi podplacené kumpány. Bohužel, hra nedává žádné varování. Varování před tím, že pokud si najmete pomocníka, ten v průběhu mise natáhne bačkory a vy i přesto sami misi dokončíte, budete mít v budoucnu velký problém. Společníka rozhodně ještě budete potřebovat a na nového mnohdy nezbudou peníze a prostředky.
Strategická část hry tedy spíše zklamala. Jak je na tom Paradise City z hlediska RPG možností? Dlužno dodat, že velmi dobře. Schopností a dovedností pro vývoj vašeho hrdiny je opravdu hodně a o nejrůznější questy nouze také nebude. Odměnou za jednotlivé úkoly vám pak bude finanční přilepšení, cenný předmět do inventáře nebo třeba nový, efektivnější typ útoku.
Kvůli žánrové pestrosti si můžeme vybrat mezi dvěma pohledy kamery - pohled z ptačí perspektivy (v podstatě ten samý, jaký lze vidět v libovolné trojrozměrné RTS) a takzvanou akční kameru (zpoza hrdinova těla). Každý z volitelných úhlů kamery poskytuje úplně jiný zážitek, za což autory plácám po zádech. Přiznám se ale, že drtivou většinu času jsem strávil hraním s kamerou za hlavou. Mimochodem, nemohl jsem se ubránit dojmu, že hraji nějaké MMORPG typu Guild Wars - styl ovládání a boje se mi v akčním pohledu jevil velmi podobný.
Zrádný virus jménem stereotyp
Od obecné kamerové roviny přejdeme k tomu, co ony kamery snímají. V prvé řadě je záhodno zmínit, že i na sestavách průměrného až podprůměrného výkonu se „Rajské město“ hýbe velice svižně a přitom vypadá poměrně hodně k světu. Na monitoru se vám jako na módní přehlídce předvádí všemožné moderní grafické efekty v plné své kráse. Poněkud hranatější modely a nikterak nejostřejší textury u takovéhoto projektu nikoho příliš nepřekvapí. Hezkým prvkem (který však nijak nezasahuje do hratelnosti) je potom plynulé střídání dne s nocí a s tím spojené dynamické stíny, pohybující se podle úhlu slunce nad obzorem.
Drogy, násilí, korupce, přestřelky, vraždy, … Jistě, toho všeho se nám zde dostává vrchovatě. Hezky se na to dívá, uši taky netrpí, nadějný mix více žánrů, originální pojetí hry z moderního městského prostředí, … A výčet "hezkých" herních prvků by mohl jistě pokračovat, ovšem žádný z nich nijak výrazněji nezasahuje do samotné hratelnosti. Ta je na první pohled poměrně přitažlivá, avšak hodně brzo ukáže svou pravou tvář a hra se želbohu stane - především kvůli své strategické části - nepříjemně stereotypní.
